|
|
Přátelství a partnerské vztahy u mladých dospělých s poruchou autistického spektra
Slavíčková, Kateřina ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá přátelskými a partnerskými vztahy u mladých dospělých lidí na spektru. V literární části je představeno vymezení poruch autistického spektra dle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů i příručky Americké psychiatrické společnosti DSM-V, dále jsou rozebrány specifické oblasti poruch autistického spektra, kdy pozornost je věnována hlavně sociální oblasti, kapitola se také věnuje diagnostice a možnostem podpory. Další kapitola se týká obecných aspektů přátelství a specifik v přátelství u lidí na spektru. Stejně tak je rozdělena kapitola partnerských vztahů. Literární část dále obsahuje specifika vztahů v online světě a je zakončena stručným shrnutím. Výzkumná část začíná představením cílů výzkumu a výzkumných otázek. Design zkoumání byl koncipován jako kvalitativní. Samotný výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích, kdy první z nich představoval online dotazník. Druhou fází pak tvořily polostrukturované rozhovory, které měly za cíl prohloubit získané poznatky z dotazníku. Obě fáze výzkumu byly vyhodnocovány kvalitativně pomocí metody tematické analýzy. Výsledky práce popisují, jak lidé na spektru vnímají a definují přátelské a partnerské vztahy a jak se do těchto vztahů promítá online prostor. Práce také pojmenovává aspekty, které jsou v oblasti...
|
|
|
Sledování integrace koní do stáda v aktivním ustájení
MACHOVÁ, Radka
Cílem této diplomové práce bylo zpracovat přehled o dosavadních vědeckých poznatcích týkajících se etologie koní, technologie ustájení a projevech stresu u koní. Dalším cílem bylo připravit vlastní pozorování, jehož cílem bylo vyhodnotit průběh seznamování nově příchozích koní umístěných v integračním boxu s novým stádem v průběhu prvních tří dnů a vyhodnotit význam integračního boxu. Celkem byli sledováni tři mladí koně do věku 3 let začleňovaní do aktivní stáje v integračním boxu s využitím kamerových záznamů. Každý kůň byl nepřetržitě sledován první 3 dny integrace. Doba trvání jednotlivých kategorií chování byla zaznamenávána v minutách. Celkem bylo hodnoceno 216 hodin. Data byla zpracována v Microsoft Excel. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení pomocí chí-kvadrát testu a párového t-testu. U všech koní bylo zjištěno, že frekvence sociálního chování byla nejvyšší první den a poté klesala, v průměru z celkových 174,7 minut první den na 84 minut den třetí. Avšak byl zaznamenán rozdíl mezi sledovanými jedinci v délce celkového času stráveného sociálním chováním (110 min, 197 min a 766 min). Tento rozdíl byl potvrzen jako statisticky průkazný (p-hodnota = 0,004). V průběhu prvních tří dnů klesal podíl lokomoce v průměru z 207,3 minut první den na 144,3 minut třetí den a naopak stoupal čas strávený potravním chováním - žraním v průměru z 342,3 minut první den na 497,7 minut třetí den a čas odpočinku v průměru z 333 minut první den na 450 minut třetí den. Při porovnání chování koní ve dne a v noci převažovaly sociální chování, lokomoce a alternativní postoj ve dne. V případě sociálního chování (průměrně 73 a 47 min) nebyl tento rozdíl průkazný (p-hodnota = 0,12 > 0,05), naopak průměrná doba lokomoce (průměrně 118 a 75 min) a alternativního postoje (průměrně 144 a 75 min) se lišila ve dne a v noci průkazně (p-hodnota = 0,02 < 0,05). Výsledky práce ukazují, že v průběhu prvních tří dnů v integračním boxu u koní ustupují projevy stresu. Potvrdil se vliv jedince a jeho temperamentu na průběh integrace v prvních třech dnech. Využití integračního boxu se tak při seznamování koní jeví jako vhodné pro snížení stresu a pro bezpečnější zařazení koně do nového stáda s následným navykáním na aktivní stáj.
|
|
|
Druhově specifické hejnové chování ryb ve sladkovodní nádrži.
HOLUBOVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá problematikou hejnového chování v pelagickém habitatu sladkovodní nádrže prostřednictvím podvodní kamery. UVC je výborným prostředkem k pro pozorování vzorců chování, které jsou v pelagickém prostředí poměrně málo prozkoumány. Z pozorovaných druhů ctyři druhy ryb tvořily hejna. Tendence k tvoření hejn se mezi druhy lišila zejména kvůli rozdílům ve zranitelnosti vůči predaci. Přestože nejčastější byla jednodruhová hejna, více druhová hejna se vyskytovala ne zřídka. Více druhová hejna převážně tvořily jedinci druhu s vyšší zranitelností vůči predaci, který však měl v habitatu méně zranitelný protějšek s podobnou potravní a prostorovou nikou.
|
|
|
Kdo je boss teď? aneb dopad farmaka sertralinu na hierarchii raků
MAREŠ, Josef
Znečištění volných vod farmaceutickými látkami je aktuální hrozbou pro vodní organismy. Rozvoj farmacie a zvýšená konzumace léčiv vede k zatížení vodního prostředí nebezpečnými polutanty. Díky rychlému a stresujícímu životnímu stylu u většiny lidské populace výrazně stoupá konzumace antidepresiv. Antidepresiva a ostatní léčiva se po konzumaci a exkreci dostávají přes čističky odpadních vod do vod podzemních a povrchových, kde mohou sekundárně ovlivňovat necílové organismy. Tato diplomová práce posuzuje možný vliv běžně užívaného antidepresiva sertralinu na vzájemné sociální chování u raků mramorovaných (Procambarus virginalis). Experiment byl založen na monitorování chování různých velikostně odlišných dvojic raků. V rámci vytvořených dvojic byli posuzovány vzájemné interakce mezi raky kontrolními, raky exponovanými v sertralinu a recipročně také mezi oběma skupinami raků. Tři týdny před monitorováním byli exponovaní raci vystaveni environmentálně relevantní koncentraci sertralinu 1 g?l-1. Výsledky byly vyhodnoceny senzorickým posouzením dle dostupné metodiky a následně se statisticky vyhodnotily. Žádný sledovaná skupina raků nevykazovala signifikantní rozdíl v chování. Díky prvotní fázi experimentů tohoto typu nemůžeme ze zjištěných výsledků s jistotou určit, že sertralin nemá vliv na sociální chování raků mramorovaných. Společně s dalšími antidepresivy je však sertralin, jako selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, zajisté možnou hrozbou pro životní prostředí.
|
|
|
Vliv hřebce na sociální úspěšnost hříbat
PEJCHOVÁ, Tamara
Otcovské chování u savců může hrát důležitou roli ve vývoji potomků. Cílem této práce je zhodnotit vliv interakcí mezi hříbaty a hřebcem (otcem) v rané fázi jejich vývoje se zaměřením na následné chování a sociální postavení těchto mladých hřebců v hřebčí skupině. Zjistili jsme, že chování hřebců je závislé na věku a že prvorození jedinci jsou dominantní. Navíc jsme nepotvrdili, že otec je behaviorálním vzorem pro jeho samčí potomky. Na závěr navrhujeme, že nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje sociální chování mladých hřebců, je jejich osobnost.
|
|
|
Oxytocin and Social Behavior in Laboratory Rodents
Aruťuňanová, Patricie ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Oxytocin je neuropeptidový hormon, který je znám primárně svými neuromodulačními účinky na samičí reprodukční systém. Vyvinul se společně s vasopressinem z vasotocinu a je syntetizován v hypothalamu, konkrétně v supraoptickém a paraventrikulárním jádře, odkud putuje přes neurohypofýzu do krevního oběhu. Jeho periferní účinky pokrývají celou škálu fyziologických procesů od vyvolání porodu k tlumení úzkostí. Oxytocinový receptor je typ receptoru spřažený s G proteinem, jehož agonisté a antagonisté se hojně používají v porodnictví. Tento hormon je v poslední době spojován se sociálním chováním, například byly ukázány jeho účinky na agonistické chování u laboratorních hlodavců. U těchto druhů zodpovídá za správný průběh kopulace, a stejně tak u nich stimuluje parentální chování. Pozitivní vliv má i na jejich sociální paměť. Oxytocin je nadějným lékem pro neuropsychiatrická onemocnění se sociálními deficity.
|
|
|
Denní režim a prvky sociálního chování slona indického (Elephas maximus) v ZOO Praha
Ouřadová, Petra ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Kopřivová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá denním režimem a prvky sociálního chování slonů indických v Zoologické zahradě hl. m. Prahy v období od léta 2011 do jara 2012. V první části práce je zahrnuta problematika a analýza literatury chobotnatců (historie, výskyt, tělesné vlastnosti a rozmnožování), následně jsou popsány prvky chování slonů indických. V závěru práce jsou uvedeny výsledky denního režimu slonů a pozorování jejich sociálního chování v ZOO, které jsou srovnávány s chováním v přírodě a v zajetí. Práce se zaměřuje na falešné pověry o slonech, které jsou mezi lidmi známé. Ospravedlněny jsou formou interview s ošetřovatelkou slonů ze ZOO Praha. Klíčová slova: slon indický, sociální chování, stereotypní chování
|
|
| |
|
|
Sociální organizace a systémy párování u rodu Myotis
Wnuková, Lucie ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V řádu letounů (Chiroptera) se setkáváme se širokou škálou sociálních organizací a párovacích systémů. Nejrozšířenější je polygamie, pro kterou je charakteristická chybějící otcovská péče. V mírném pásmu dochází k sezónním změnám klimatu, které ovlivňují socialitu a páření letounů, dochází u nich k tzv. temperátnímu cyklu, stejně je tomu i u naších druhů rodu Myotis. V letním období žijí samice v mateřských koloniích aby usnadnily odchov mláďat. U všech naších druhu tohoto rodu samice rodí jedno mládě. Úkryty mateřských kolonií jsou tvořeny např. ve stromových dutinách, budovách či různých štěrbinách. Původně jeskynní druhy, Myotis myotis a M. blythii v naších podmínkách obývají lidská stavení. Počet jedinců v kolonii je různý a odvíjí se od typu úkrytu, který daný druh obývá. U samic druhu M. bechsteinii, M. nattereri a M. daubentonii dochází k rozpadu kolonie na několik podskupin s čím souvisí využívání několika úkrytů, tzv. fission-fusion sociální organizace. I když samci jsou v tomto období solitérní, můžeme se s nimi setkat také ve společných shlucích se samicemi, a nebo v čistě samčích skupinách. K páření dochází většinou na podzim po rozpadu mateřských kolonií, nejčastěji během swarmingu. V zimě se jedinci uchylují k hibernaci na zimovištích, kterými jsou nejčastěji podzemní prostory. U málo...
|
|
|
Sociální chování a komunikace u laboratorního potkana a modely autismu
Tučková, Klára ; Petrásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pohanová, Petra (oponent)
Sociální chování je u potkana, jako zvířete žijícího rozmanité a rozvinuté, což zůstalo zachováno i u domestikového laboratorního potkana. Potkani komunikují nejen s pomocí pachů, ale také různých typů vokalizací, které slouží k vyjádření stresu, bolesti či úzkosti nebo naopak pozitivních emocí, i k dorozumívání při sociálním kontaktu. Potkan je díky složitému sociálnímu chování a komunikaci vhodným modelovým organismem pro studium lidských duševních poruch, jako je například autismus. Tato práce podává přehled o přirozeném sociálním chování potkanů, behaviorálních metodikách používaných k jeho testování u animálních modelů, a popisuje vybrané potkaní modely autismu navozené různými typy zásahů (přirozená infekce a chemické narušení vývoje mozku), a srovnává jejich dopad na úrovni chování. Klíčová slova
|
host ::
RSS.